Baalbecká terasa

V roce 1968 byla při letecké snímkování severně od bahamského ostrova Andros objevena obrovská zeď, ležící 2-3 metry pod hladinou moře. Je nejméně 500 metrů dlouhá, sestavená z přesně opracovaných kamenů o průměrné hmotnosti 25 000 kg. Stavba byla nepochybně postavena na souši a stáří této zdi je přibližně 10 000 let. Je to kyklopská zeď, jejíž spáry mezi jednotlivými kameny jsou menší než 0,5 mm. Stavba je tak dokonalá, že již několik tisíciletí odolává nejen vlnám, ale také tajfunům a uragánům, které se v této oblasti často vyskytují. Vznik ani účel stavby není dosud znám.
Klasický učebnicový názor nám řekne, že tato stavba byla budována jako obranné zařízení. Ke stavbě bylo použito mnoho pracovních sil a k opracovaní byly použity propracované kamenné nástroje. Má to však jeden nepatrný háček, kameny musel někdo dostat z lomu v horách dolu do údolí po kluzkých a strmých cestách. Takový transport jednoho kamene by i s následným opracováním trval několik měsíců. Nemluvě vůbec o tom, že v základech zdi váží nejtěžší kámen 820 tun a má rozměry 23,47 x 4,57 x 2,27m. K opracování kamenu do takové přesnosti pomocí kamenných nástrojů, by bylo potřeba neuvěřitelné množství času. Takže i kdyby se povedlo nashromáždit dostatečné množství pracovních sil, zajistit jim obživu a nějak by se jim jen s pomocí primitivních kamenných nástrojů a rukou podařilo zeď postavit, trvalo by to desítky let. Což zase odporuje výkladu, že je to stavba obranná. Když někdo staví obranný systém, staví ho přece proto, že předpokládá možné ohrožení, potom by tedy bylo na nic začít stavět něco, co bude dokončeno za desítky let. Je třeba postavit něco relativně brzy, protože nepřítel asi nebude 120 let čekat, až se stavitelé uráčí zeď dokončit. Kromě toho by bylo zapotřebí takového množství lidí, že by se již nemohli věnovat ničemu jinému. A to jde maximálně do vyčerpání zásob jídla, rozhodně ne desítky let. Takže tedy klasické učebnicové teorie trochu zadrhávají. Není pak stejně přijatelná teorie, návštěvy mimozemšťanů nebo existence zapomenutých technologií a civilizací?

Dalším příkladem může být třeba slavný Stonehenge. Na stavbu tohoto megalitu bylo použito 80 šestitunových balvanů z modrého doleritu dopravovaného z místa vzdáleného 200 km a z 81 padesátitunových balvanů z tvrdého pískovce dopravovaného z lomu vzdáleného 35 km. V roce 1954 se profesor Ankinson s několika desítkami svých studentů pokusil přepravit jeden šestitunový kámen jen s pomocí věcí, které měli k dispozici stavitelé Stonehenge (lid zvoncových pohárů). Transport jim trval několik měsíců a na padesátitunový balvan si vůbec netroufli.

Když si tedy uvědomíme, že tito lidé žili v poměrně malých společenstvech, kde bylo zapotřebí téměř všechna práce jen na to, aby se vůbec uživili. Jak by si tedy mohli dovolit poslat většinu mužů na stavbu trvající mnoho let? To by jistě muselo vést k úpadku, ne-li zániku tohoto společenství. Je to v podstatě tentýž problém jako u baalbecké zdi, tedy transport kamene. A to je teprve první problém, pak je tu ještě jeho opracování, geometricky přesné posazení jednotlivých kamenů s astronomickými souvislostmi atd. A už první problém transportu je záhadný a s pomocí znalostí a technologií, které předpokládají učebnicové teorie skoro nemožný a nanejvýš obtížný.

Koule z Kostariky

Ve středoamerickém státě Kostarika byly nalezeny stovky geometricky přesných koulí. S průměrem od několika decimetrů, až po několik metrů. Nejtěžší dosud objevená koule váží 16 tun. Tyto koule podle některých vědců vznikly kutálením ze svahů sopek. Na pevné jádro se nabalovala láva. Stejně jako se nabaluje sníh na kutálející se sněhovou kouli. Menší problém je v tom, že pravděpodobnost vzniku koule,která bude geometricky přesná a s hladkým povrchem je jedna ku několika tisícům a kostarické koule jsou přesné všechny. Další zádrhel je v tom, že koule by se tedy měly nacházet pod sopkami či v jejich blízkosti, nikoliv uprostřed pralesa, na vrcholku hor nebo na ostrově, který nemá a nikdy neměl sopku.
Koule jsou rozmístěny do různých obrazců a jejich transport bažinami, do pralesů a po strmých stezkách do hor musel být vysoce náročný. A to v okolí koulí ani nebyl nalezen lom na takový druh kamene. Podle vědců jde o velice starou megalitickou kulturu.
Podobný útvar byl nalezen v pralese v severní Brazílii. Jedná se o vejce vytesané ze skály, které je 100m dlouhé a 30m široké.

Badatelé, kteří nepřijímají učebnicové teorie, mají dva své výklady: První z nich uvažuje o existenci dávných vyspělých civilizacích s úžasnými znalostmi a technologiemi, které zanechávají své dědictví v útržcích vědomostí, záhadných vynálezech,výpočtech a stavbách. Někteří se domnívají, že první vyspělé, nám známé civillizace, jsou jakousi novou vlnou dávno zapomenutých civilizací.
Druhý uvažuje o možnosti ovlivnění Země a jejích obyvatel mimozemskou civilizací.

Myslím, že třeba teorie mimozemského kontaktu má stejné právo být uznávána jako teorie učebnicové. Pro oboje svědčí nějaké důkazy. Nic proti názoru, že kultura zvoncových pohárů postavila Stonehenge z náboženské horlivosti, použila na to většinu svých pracovních sil, čímž by musela nastat stagnace a zhoršení životní úrovně, provedla kvůli tomu astronomické výpočty přesahující možnosti jejich technického vybavení a znalostí a zavedla geometrii jen pro to, aby se, při naprosto přesně spočítané poloze planet, když se setkají sluneční paprsky v jednom bodě, shromáždili lidi u Stonehenge, provedli zde modlitební rituál a po skončení odešli zpět, vrtat díry do kostí a opracovávat kamenné sekerky. Je to asi tak srovnatelné s tím, že přiletěli mimozemšťané a postavili tuto stavbu nebo dali lidem technologie, které jim umožnily megality stavět. Pro obě tvrzení jsou stejně chatrné důkazy. Neříkám, že teorie mimozemšťanů je pravdivější, jen říkám, že je třeba si připustit více možností a ne se slepě držet jedné učebnicové teorie a říkat o druhých, že jsou smyšlené a nepodložené. Protože co je tato učebnicová teorie jiného, než jen jakási představa, jak to dříve bylo s velkými otazníky a nejasnostmi. A co je názor kontaktu s mimozemšťany jiného, než další představa s velkým otazníky a nejasnostmi. Nelze tedy dnes říci "to je hloupost, tak to určitě nebylo" nebo "tak to určitě bylo", jen "tak to snad bylo". Možná zde mimozemšťané byli, možná ne. Možná tu byla dávná zapomenutá civilizace, možná ne. Možná tu byl člověk, jehož maximální schopností bylo vyrobit pazourek a možná také ne.

Matouš Brejcha